Dneska jsem se setkala s Monikou. Je to moje klientka, která pracuje na tom, aby změnila svůj vztah k jídlu.
Bavily jsme se o tom, že se jí často stává, že i po dobrém jídle, na kterém si pochutnala a snědla ho dost a hlad už vůbec nemá, ji stejně „honí mlsná“. Ještě něco by si dala. Nějakou sladkou tečku. Dezertík. Čokoládu. Myslela si, že je to jen zvyk, ale nemůže s tím přestat, Je to silnější než ona.
Když jsme se na tuhle situaci podívaly blíž, zjistily jsme, že Monika cítí nespokojenost se svým životem, nebaví jí práce, kterou dělá. Vztah s partnerem také není podle její představ. Ráda by vlastně bydlela úplně na jiném místě, než bydlí. A svou nespokojenost zajídá jídlem. Nejraději má sladkosti. Sladkosti si dopřává jako takové malé pohlazení. Jako náplast na vnitřní bolístky a nespokojenost.
Jako by laskonka nebo čokoláda mohla zalepit díru v duši a touhu po tom být spokojená se svým životem.
Jasně, že na své spokojenosti musí Monika zapracovat a nebude to práce na týden, ani na měsíc. Je fajn, že si tuto nespokojenost vůbec začala uvědomovat. A že už ví, co jí neodolateně táhne ke sladkostem, i když nemá hlad.
A to je moc fajn, protože nám to dává prostor oddělit Moničiny nutkavé chutě na sladké a nespokojenost s jejím životem.
Technika EFT funguje skvěle na nezpracované emoce a na odnaučení se zajídat nepříjemné pocity a emoce jídlem. Pro EFT je toto celkem jednoduchý úkol a během se dá se to zvládnout během jednoho sezení.
Moniku pak čeká složitější cesta za hledáním toho, díky čemu bude v životě šťastná a spokojená. Už jí ale nebudou trápit nutkavé chutě na sladkosti a nebude se k tomu všemu hledání sama sebe stresovat tím, že se přecpává sladkostmi a přibírá kila. Bude mít víc energie na to, aby řešila podstatné věci. A to je docela dobrý výsledek.
Pokud vás chytne nějaká nutkavá chuť na „něco“ – na nějaké jídlo, zkuste se zastavit a zeptat sama sebe – co mě to vlastně vevnitř žere? Co potřebuju zajídat? Jaký pocit se schovává za potřebou honem něco sníst?
Uvidíte, na co přijdete. Někdy stačí jen toto uvědomění k tomu, aby vás chutě přešly. Často je ale ta nestvůra nespokojenosti vevnitř vás tak silná, že pořád chce být krmena… víc a víc a stále nemá dost. A vy se pak divíte, kam mizí všechna ta čokoláda a sladkosti.
Emoční hlad nezaženete žádným jídlem. Jako první krok se učte rozlišovat emoční hlad od toho opravdového, fyziologického hladu. Emoční hlad poznáte právě díky tomu, že žádné jídlo ho nezasytí. Máte ho pořád, i když splácáte horu jídla, až je vám špatně.
A pokud se v tomto příběhu poznáváte, objednejte se na konzultaci, ať s tím něco uděláme. Vůbec totiž není nutné svou nespokojenost, ani jiné nepříjemné pocity, zajídat.