Chleba, housky, rohlíky…zkrátka pečivo

Říj 5, 2021 | Emoční přejídání

Pečivo – nepřítel diet a hubnutí?

Věřili byste, že pečivo je nejčastější téma, které řeším se ženami, když chtějí změnit jídelníček? Není to čokoláda, nejsou to sladkosti, nejsou to dorty ani chipsy. 
 
Moje klientky se nejvíc bojí toho, že jim zakážu pečivo. Nechtějí se ho vzdát. Zároveň ale věří tomu, že pečivo je špatné, že se po něm tloustne a že ho musí omezit, když chtějí zhubnout. 
Je tu snad někdo, komu pečivo vůbec nic neříká? Obejde se bez něj?

ČERSTVÝ CHLEBA S VYPEČENOU KŮRKOU, KŘUPAVÝ ROHLÍK S MÁSLEM, DVA DNY STARÁ GUMOVÁ HOUSKA, TOPINKA NA SÁDLE SE SOLÍ A ČESNEKEM… To je prostě moje, toho se nedokážu vzdát

Pečivo máme ve škatulce „zakázané“ jako jídlo, pro kterém se tloustne. Zároveň s pečivem máme spojené spousty příjemných emočních zápisů z dětství.
 
Pečivo je základ české kuchyně, vyrostli jsme na něm. 
Rohlík byl často to první, co jsme dostali ke kousání. Rohlík dáváme dětem, aby se zabavily a nezlobily v obchodě. Chleba s máslem máme spojený se svačinou, kterou nám chystala máma na výlet, chleba se sádlem máme spojený s tetou z venkova a chleba s paštikou s létem na táboře.  

Možná si na konkrétní zážitky z dětství nevzpomínáte. To ale nevadí, v našem podvědomí i v našem emočním poli jsou. Zůstávají tam jako spojení příjemných pocitů, krásných zážitků a jídla. Jenže ve skutečnosti tyto pocity patří nějakému člověku, nějakému zážitku. To jen náš mozek podivnou přesmyčkou spojí emoce a jídlo. 

Proto je pro nás nějaké konkrétní jídlo tak lákavé. Proto v dospělosti, když se potřebujeme cítit lépe, sáhneme po jídle. Máme ho spojené s příjemnými emocemi, s hezkými zážitky, s pohodou. 

 

Proto se může stát, že nedokážeme odolat vůni čerstvě upečeného chleba, když jdeme kolem pekárny. Máme až nutkavou potřebu si chleba koupit a možná ani nedokážeme počkat než dojdeme domů a začneme okusovat kůrku přímo z bochníku.
Stalo se někomu, že nedonesl chleba z pekárny domů, protože ho cestou snědl? Ještě krásně teplý a voňavý? Neříkejte, že se to stalo jenom mně? 

Raději pečivo vůbec nebudu jíst, aby mě to nelákalo

 Jasně, můžeme si říct, že pečivo jíst nebudeme, zakážeme si ho a bude to vyřešené.

Může to částečně pomoct. Pekárně se budeme vyhýbat, pečivo nebudeme mít doma… ale běda, jakmile ho domů někdo přinese a ještě se to sejde s nějakou naší slabší chvilkou – třeba zrovna budeme naštvaní z práce nebo jsme se s někým pohádali. Pak je strašně těžké nepodlehnout.

V tu chvíli totiž nejde o chleba, ale o ty emoce, které s ním máme spojené.

A pokud máme v hlavě spojení, že chleba = pocity jako v náruči u maminky, tak je prostě jedno, jestli nám je 5 nebo 50 … když si dáme chleba s máslem, je to jako návrat v čase do dětství.  Ten chleba je tam jakoby mimochodem.

Jak z toho ven? 

Zajistit, že máme dobrý jídleníček a že pečivem nedojídáme nedostatek energie a živin. A pak už zbývá jen oddělit emoce od jídla… tak aby chleba byl zase „jen a pouze chleba“, který si občas s chutí dáme… když máme hlad a ne když potřebujeme dosytit nějaké své emoce. 

Zdá se vám, že se to jednodušeji řekne než udělá? Ale ne, je to fakt hračka. Společně objevíme a zpracujeme emoční vzorce a naučím vás techniku, kterou pak vždycky budete moct použít sama. 

Pokud řešíte přejídání, nedokážete si odříct jídlo, nemáte žádnou kontrolu nad tím, co sníte a v jakém množství,přidejte se do skupiny Sbohem přejídání, kde tato témata řešíme.

Mohlo by vás také zajímat…

Zajídám samotu

Zajídám samotu

Jím vždycky, když jsem doma sama. Simona nesnášela zůstat večer sama doma.  Věděla, co přijde. Jakmile děti usnuly a manžel byl někde pryč, vrhla se na skříńku se sladkostma. Sladkosti patřily dětem. Simona si pro sebe nic sladkého nekupovala, protože to nechtěla ...

pokračovat ve čtení
Dojíte vše, co máte na talíři?

Dojíte vše, co máte na talíři?

Máte s jídlem spojené nějaké zvyky, které nedokážete zvládnout silou vůle? Chcete to dělat jinak, ale vždycky stejně skončíte ve svých obvyklých kolejích?  Já takových věcí měla spoustu a další objevuju spolu s mými klientkami.  🍮 Musím dojíst všechno, co je na...

pokračovat ve čtení
Uklidňuju se jídlem

Uklidňuju se jídlem

ZAJÍDÁTE NERVOZITU JÍDLEM? Pořád si přehráváte v hlavě situaci, které se stala včera v práci, nemůžete se těch myšlenek zbavit?   Proč vám to vlastně ta kolegyně řekla? A co neměla jste reagovat jinak? Proč jste se nedokázala ohradit? Co po vás vlastně chce?   Honí se...

pokračovat ve čtení