Tak jsem se zase jednou dostala do debaty o tom, jak jíst zdravě, co jíst a jak poznat, co je pro naše tělo dobré.

Sama se o zdravou výživu zajímám snad od malička a prošla si různými  výživovými směry. Jenže nakonec jsem došla k tomu, že je sice důležité, co jíte a v jakém množství, ale minimálně stejně důležitý je váš vztah k jídlu. 

Jednoduše řečeno – když vám to vaše psychika nebo vaše emoční vazby k jídlu budou bojkotovat, silou vůle to nepřetlačíte. 

 A aby to nebylo jednoduché, vstupuje do toho všeho ještě fyzická závislost na jídle, zejména na cukru a sacharidech (ano i chipsy, slané krekry a třeba i uzeniny jsou často plné cukrů a sacharidů). Někteří z nás si tuto souvislost a závislost na jídle vůbec neuvědomují.

Podle čeho poznáte, jestli se závislost na jídle týká i vás?

Níže najdete 8 nejběžnějších bodů, které závislost na jídle naznačují. Projděte si je a upřímně si odpovězte, do jaké míry se týkají i vás. 

1. Máte nějaké oblíbené jídlo, kterému nejste schopna odolat.                                                 
   Nesmíte ho mít doma, jinak na něj myslíte, dokud ho nesníte. Vyhýbáte se obchodům a restauracím, kde toto jídlo prodávají. Je pro vás velmi težké odolat a nekoupit si ho.
2. Celý den myslíte na jídlo, i když nemáte hlad.                                                                                         
   V podstatě ve chvíli, kdy dojíte, myslíte na to, co si dáte dalšího k jídlu. Řešíte, co byste si dala, ale nesmíte, protože jinak přiberete. Cítíte se jako posedlá jídlem a myšlenky na jídlo vás provázejí téměř pořád. Jste fixovaná na jídlo a (nebo) na svou váhu.
3. Nedokážete jíst bez výčitek a jídlo si užít.                                                                                         
   Pořád se vám v hlavě honí výčitky a pochyby o tom, že byste měla jíst zdravěji, jinak nebo něco jiného. Nedokážete poznat, co byste si opravdu dala a co vaše tělo potřebuje. Váš jídelníček se řídí tím, co si myslíte, že byste měla jíst. Opět platí, jste fixovaná na jídlo a (nebo) svou váhu. Neustále řešíte jedno nebo druhé.
4. Jíte potají. Nechcete, aby vás ostatní viděli při jídle.
   Při společném jídle uždibujete salát a při nejbližší příležitosti v osamění (i kdyby to mělo být v koupelně nebo na záchodě), vyluxujete potají pytel brambůrků, hranolky s majonézou, krabici zmrzliny nebo všechno dohromady. Před ostatními se tváříte, že žijete ze vzduchu. Pozor, tento bod je velmi rozšířený a týká se i hubených žen.
5. Máte špatnou náladu, pokud se nenajíte úplně do syta – téměř k prasknutí. 
   K tomu, abyste se cítila spokojeně, se potřebujete přecpat. Teprve pak se cítíte emočně dobře. Běda, když máte omezené množství jídla nebo se můžete najíst jen trochu. To se pak cítíte emoční deprivaci. Jste nervózní, bez nálady.
6. Dokud je před vámi jídlo, nedokážete přestat jíst, i když už jste plná.
   Ať už jde o to, že musíte dojíst všechno, co máte na talíři nebo o potřebu jíst, když jídlo vidíte – např. na oslavách, rautech, kde je jídlo volně přístupné jíte a jíte, dokud tam něco je, nepokážete přestat.
7. Používáte jídlo (určité druhy / typy) jídla na zlepšení nálady, jako odměnu apod.
   Tento program si často vůbec neuvědomujeme, protože se spouští tak nějak automaticky. Ale komu z nás se nestalo, že po nějaké nepříjemné události (stačí menší hádka s patnerem) dostane neodolatelnou chuť na čokoládu, koblihu … nebo cokoliv jiného.
8. Zajídáte stres, nevyspání, nespokojenost, špatnou náladu jídlem apod. jídlem.
   Tady jde taky často o automatický program, který si často vůbec neuvědomujeme. Ale vzpomeňte si třeba na období, kdy jste se cítila nespokojená v práci a každé ráno jste si musela „spravit“ náladu koláčkem z kantýny.

    

Zjistila jste něco o sobě a svém vztahu k jídlu? Týkají se vás nějaké z uvedených bodů?

Pokud se vás něco z toho týká, rozhodně vás to nemá hodit do nějakých výčitek a už vůbec ne do výčitek, které musíte zajíst, abyste se cítila lépe. Spíš naopak, čím víc si uvědomíte, co se vám opravdu děje, tím spíš se něco může změnit. 

Změnit svůj vztah k jídlu není jednoduché, ale jde to. 

První krok je uvědomit si, co přesně se děje a začít si toho všímat. Další krok je odstranit emoční vazby, které v souvislosti s jídlem máme. A poslední krok je naučit se dělat to jinak.

Pokud jste se v některých bodech našla a jste připravena na vašem vztahu k jídlu zapracovat, zvu vás na online setkání, na kterém se na to podíváme společně. Těším se na váš příběh, který s jídlem máte.