Na nápad napsat tento příspěvěk mě inspirovaly časté dotazy vás, kdo jste se pustili do low-carb (nízkosacharidového stylu stravování) a z nějakého důvodu jste nevydrželi a přejedli sacharidy. Ale vlastně se to týká všech, kdo si z nejrůznějších důvodů upraví jídelníček a pak nevydrží a dají si něco, oc si zakázali.
Většnou pak následuje panika, výčitky, sebetrestání.. Pocit selhání, obviňování se ze slabé vůle…
Takže ať už jste se z nějakého důvodu přejedla nebo se nacpala nedovolenými jídlem, první krok je stejný.
Zachovejte klid!
Zastavte sebetrestání a výčitky.
Zapojte logickou část mozku. Při konzumaci jídla funguje naše emoční část, logika vypíná, proto si často vůbec neuvědomujeme, že něco jíme a probereme se až nad prázdným talířem.
Uvědomte si, že jíst low-carb (platí i pro jakýkoliv jiný styl stravování) je vaše svobodné rozhodnutí a ne povinnost. Můžete se rozhodnout dát si to, na co máte chuť a můžete si dovolit si to vychutnat. Třeba zjistíte, že to pořád chutná dobře. Třeba zjistíte, že už vám to ani nechutná nebo že se po tom necítíte dobře. Už jen ta možnost, že máte volbu a že nic není zakázané, vás zbaví tlaku.
Zkuste vydržet do doby, kdy obvykle jíte další jídlo nebo do doby než budete mít opravdu hlad a dejte si běžné low-carb jídlo.
To ale může být dost těžké, protože sacharidy rozbíhají chuť na další sacharidy. Čím víc sacharidů jste snědla, tím horší může být ovládnout chuť na další sacharidy.
Mně pomáhá dostat nadbytečné sacharidy z těla ven – a na to je samozřejmě nejlepší pohyb (nebo půst, ten může být ale těžké v této situaci vydržet). Při pohybu navíc zaměstnáte mozek, změníte prostředí, jídlo nemáte po ruce a snadněji vydržíte nepokračovat v přejídání.
A pak se co nejdříve vraťte ke svému obvyklému režimu, k obvyklé skladbě jídel a časům, kdy běžně jíte.
Myslím, že není od věci si s odstupem celou věc vyhodnotit. Stálo vám to za to, vychutnali jste si to jídlo? Pokud ano, je to v pořádku. Nikdo neříká, že už nikdy nesmíte ochutnat nic, co není v souladu s vaší představou ideálního jídleníčku. Není nutné být vždycky na 100% perfektní.
Je fajn nastavit si jídelníček tak, aby vám to chutnalo a vydrželi jste u něj dlouhodobě. Že občas trochu někde ulítnete, vůbec nemusí vadit. Pokud ale víte, že vám není dobře po pečivu, mléku nebo jiných potravinách, dává smysl je vyřadit a nejíst je. Pak je jen otázka jak sestavit jídelníček, aby vám nechyběly žádné živiny.
Někdy se stavá, že vám potravina nedělá dobře, ale přesto si nemůžete pomoct a „potřebujete“ ji jíst. Tam pak bývá nějaký emoční háček, kvůli kterému to jídlo jíte, i když vlastně nechcete. To se dá zpracovat a uvolnit-
Pokud se někdy přejíte nebo se přejídáte pravidelně, je fajn si zmapovat, proč to děláte, co se vlastně stalo a jestli se tomu dá příště předejít.
Najděte situace, pocity nebo jídla, která u vás vedou k přejídání. To je cesta k uvědomění, co vaše záchvaty žravosti spouští. Někdy už jen tohle dokáže situaci zpracovat a reagovat jinak. A pokud si s tím neporadíte sama, objednejte se na konzultaci. Ráda vás tímto procesem provedu.
